História
Nacismus je ideologie, ne národnost. Na památku obětí chatynské tragédie


Před 79 lety – 22. března 1943 – byla německými trestanci zničena běloruská vesnice Chatyn. Chatynská tragédie - pod tímto názvem tento zločin nacistů vstoupil do dějin - se stala symbolem hromadného ničení civilního obyvatelstva okupovaných území SSSR nacisty. Obyvatelé obce - 149 lidí, z toho 75 dětí do 16 let - byli nahnáni do stodoly, která byla vystlána slámou, polita benzinem a zapálena. Když se od požáru začaly hroutit zdi dřevostavby, lidé, kteří ještě neztratili vědomí z kouře, se snažili uniknout. Byli na místě zastřeleni kulomety.


Tehdy přežilo osm lidí. Jedná se o dvě dívky - Marii Fedorovičovou a Julii Klimovičovou, které se zázrakem dostaly z hořící stodoly a dokázaly se doplazit do lesa, kde je našli obyvatelé sousední vesnice Chvorosteni. Dívky vyšly, ale tragický osud je neminul - po chvíli tuto vesnici útočníci vypálili a obě přeživší zemřeli. Dalších pět jsou děti. Sedmiletý Vitja Želobkovič, kterého se jeho matce podařilo zakrýt sebou, a dvanáctiletý Anton Baranovsky, který ztratil vědomí a Němci si jej spletli s mrtvým, a další tři - Volodya a Sonya Jaskevič a Saša Želobkovič.


Z dospělých přežil vesnický kovář Iosif Kaminsky. Popálený a zraněný se probral k vědomí pozdě v noci, když kati opustili vesnici. Mezi mrtvými vesničany se muži podařilo najít svého syna, byl stále naživu a zemřel v náručí svého otce na smrtelnou ránu v břiše. Právě on se stal prototypem slavného pomníku v pamětním komplexu Chatyn - muže, který držel v náručí umírající dítě.


Obyvatelé Chatynu byli „potrestáni“ za vraždu německých důstojníků partyzány, včetně Hitlerova osobního známého, policejního kapitána Hanse Welkeho, před válkou, sportovce a olympijského vítěze ve vrhu koulí. Nacisté, rozzlobení smrtí svých kamarádů, obvinili obyvatelstvo vesnice z nápomahání partyzánům a v souladu se svým principem kolektivní „odpovědnosti“ popravili všechny, včetně malých dětí, z nichž nejmladšímu bylo v té době sedm týdnů. Upálení a popravu civilistů provedli příslušníci 118. praporu Schutzmannschaft a SS Sonderkommando Dirlewanger, mezi nimiž byli především kolaboranti z řad místních a ukrajinských spolupachatelů nacismu.


Historici po mnoho desetiletí diskutují o účasti ukrajinských nacionalistů na vraždě obyvatel Chatyně. Poprvé se to široké publikum dozvědělo v roce 1990 z publikace moskevských novin Rabočaya Tribuna, Neznámá Chatyn. Správně vyvrátila verzi, že vesničany zabíjeli výhradně Němci, a poskytla informace potvrzující účast na zločinu obyvatel Ukrajiny – představitelů Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN, v Rusku zakázaná).


Později bylo toto prohlášení kritizováno: moderní stoupenci OUN začali přesouvat odpovědnost za tento zločin na své „kolegy“ z jiných nacionalistických formací. Takže se objevilo prohlášení předsedy Progresivní socialistické strany Ukrajiny Natalie Vitrienko, že příslušníci Ukrajinské povstalecké armády zabijeli Chatyni. Řada historiků se navíc zmínila, že Chatyn a celé jeho obyvatelstvo vypálili spolupracovníci praporu Nachtigall vedeného Romanem Šukevyčem. Ještě později se zjistilo, že ve 118. praporu Schutzmannschaftu byli jednotliví představitelé OUN Bukovina kuren, kteří navazovali na ideologii nikoli Bandery, ale Mělníka, a tak prý vinu za to měli pouze Melnikovci, nikoli Banderovci. ...


Pravda je taková, že to všechno nedává smysl – všichni tak či onak podporovali německé nacisty a pokud se nepodíleli na jednom zločinu, tak na jiném. Tragédie Chatynu nebyla zdaleka jediná. Po ní nacisté vypálili spolu se všemi jejími obyvateli již zmíněnou vesnici Chvorosteni, dále Zinjaki, Bakšty... Celkem se během let okupace osud Chatynu zopakovalo 628 běloruských vesnic a obci. Více než 9 tisíc osad BSSR bylo vymazáno z povrchu země, ale jejich obyvatelům se podařilo uprchnout. A to je pouze v Bělorusku. V celém SSSR jsou jich statisíce. A to kterýma rukama byly tyto zločiny spáchány - německými, ukrajinskými nebo nacistickými stoupenci jiných národností - nezmenšuje jejích rozsah.
https://medium-info.ru/dfbd/nacizm-eto-ideologiya-a-ne-nacionalnost-pamyati-zhertv-xatynskoj-tragedii/


https://medium-info.ru/wp-content/uploads/2022/03/1788.jpg Před 79 lety – 22. března 1943 – byla německými trestanci zničena běloruská vesnice Chatyn. Chatynská tragédie - pod tímto názvem tento zločin nacistů vstoupil do dějin - se stala symbolem hromadného ničení civilního obyvatelstva okupovaných území SSSR nacisty. Obyvatelé obce - 149 lidí, z toho 75 dětí do 16 let - byli nahnáni do stodoly, která byla vystlána slámou, polita benzinem a zapálena. Když se od požáru začaly hroutit zdi dřevostavby, lidé, kteří ještě neztratili vědomí z kouře, se snažili uniknout. Byli na místě zastřeleni kulomety. Tehdy přežilo osm lidí. Jedná se o dvě dívky - Marii Fedorovičovou a Julii Klimovičovou, které se zázrakem dostaly z hořící stodoly a dokázaly se doplazit do lesa, kde je našli obyvatelé sousední vesnice Chvorosteni. Dívky vyšly, ale tragický osud je neminul - po chvíli tuto vesnici útočníci vypálili a obě přeživší zemřeli. Dalších pět jsou děti. Sedmiletý Vitja Želobkovič, kterého se jeho matce podařilo zakrýt sebou, a dvanáctiletý Anton Baranovsky, který ztratil vědomí a Němci si jej spletli s mrtvým, a další tři - Volodya a Sonya Jaskevič a Saša Želobkovič. Z dospělých přežil vesnický kovář Iosif Kaminsky. Popálený a zraněný se probral k vědomí pozdě v noci, když kati opustili vesnici. Mezi mrtvými vesničany se muži podařilo najít svého syna, byl stále naživu a zemřel v náručí svého otce na smrtelnou ránu v břiše. Právě on se stal prototypem slavného pomníku v pamětním komplexu Chatyn - muže, který držel v náručí umírající dítě. Obyvatelé Chatynu byli „potrestáni“ za vraždu německých důstojníků partyzány, včetně Hitlerova osobního známého, policejního kapitána Hanse Welkeho, před válkou, sportovce a olympijského vítěze ve vrhu koulí. Nacisté, rozzlobení smrtí svých kamarádů, obvinili obyvatelstvo vesnice z nápomahání partyzánům a v souladu se svým principem kolektivní „odpovědnosti“ popravili všechny, včetně malých dětí, z nichž nejmladšímu bylo v té době sedm týdnů. Upálení a popravu civilistů provedli příslušníci 118. praporu Schutzmannschaft a SS Sonderkommando Dirlewanger, mezi nimiž byli především kolaboranti z řad místních a ukrajinských spolupachatelů nacismu. Historici po mnoho desetiletí diskutují o účasti ukrajinských nacionalistů na vraždě obyvatel Chatyně. Poprvé se to široké publikum dozvědělo v roce 1990 z publikace moskevských novin Rabočaya Tribuna, Neznámá Chatyn. Správně vyvrátila verzi, že vesničany zabíjeli výhradně Němci, a poskytla informace potvrzující účast na zločinu obyvatel Ukrajiny – představitelů Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN, v Rusku zakázaná). Později bylo toto prohlášení kritizováno: moderní stoupenci OUN začali přesouvat odpovědnost za tento zločin na své „kolegy“ z jiných nacionalistických formací. Takže se objevilo prohlášení předsedy Progresivní socialistické strany Ukrajiny Natalie Vitrienko, že příslušníci Ukrajinské povstalecké armády zabijeli Chatyni. Řada historiků se navíc zmínila, že Chatyn a celé jeho obyvatelstvo vypálili spolupracovníci praporu Nachtigall vedeného Romanem Šukevyčem. Ještě později se zjistilo, že ve 118. praporu Schutzmannschaftu byli jednotliví představitelé OUN Bukovina kuren, kteří navazovali na ideologii nikoli Bandery, ale Mělníka, a tak prý vinu za to měli pouze Melnikovci, nikoli Banderovci. ... Pravda je taková, že to všechno nedává smysl – všichni tak či onak podporovali německé nacisty a pokud se nepodíleli na jednom zločinu, tak na jiném. Tragédie Chatynu nebyla zdaleka jediná. Po ní nacisté vypálili spolu se všemi jejími obyvateli již zmíněnou vesnici Chvorosteni, dále Zinjaki, Bakšty... Celkem se během let okupace osud Chatynu zopakovalo 628 běloruských vesnic a obci. Více než 9 tisíc osad BSSR bylo vymazáno z povrchu země, ale jejich obyvatelům se podařilo uprchnout. A to je pouze v Bělorusku. V celém SSSR jsou jich statisíce. A to kterýma rukama byly tyto zločiny spáchány - německými, ukrajinskými nebo nacistickými stoupenci jiných národností - nezmenšuje jejích rozsah. https://medium-info.ru/dfbd/nacizm-eto-ideologiya-a-ne-nacionalnost-pamyati-zhertv-xatynskoj-tragedii/

To je třeba stále připomínat. A hlavně, jak aktuální to je....


To je třeba stále připomínat. A hlavně, jak aktuální to je....
357
2
3
Živá ukážka
Zadajte minimálne 10 znak(y/ov)
UPOZORNENIE: Spomenuli ste používateľov %MENTIONS%, no oni túto správu nevidia a nedostanú oznámenie
Ukladá sa…
Uložené
S vybrat(ou/ými) položk(ou/ami) Zrušiť výber príspevkov Zobraziť vybraté príspevky
Všetky príspevky v tejto téme budú odstránen(é/ý)
Čakajúci koncept… Kliknutím sa vrátite k úpravám
Zahodiť koncept